<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	>

<channel>
	<title>МинийКлубын блог &#187; Газарзүй</title>
	<atom:link href="http://miniiclub.com/cat/%d0%b3%d0%b0%d0%b7%d0%b0%d1%80%d0%b7%d2%af%d0%b9/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>http://miniiclub.com</link>
	<description>Байгаль эхдээ хайртай залуусын онлайн нийгэмлэг.</description>
	<lastBuildDate>Tue, 04 Oct 2011 17:52:56 +0000</lastBuildDate>
	<language>en</language>
	<sy:updatePeriod>hourly</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>1</sy:updateFrequency>
	<generator>http://wordpress.org/?v=3.1</generator>
		<item>
		<title>Ургамал сулдалын ерөнхий ойлголт.</title>
		<link>http://miniiclub.com/2011/09/29/urgamal-sudlaliin-erunhii-oilgolt/</link>
		<comments>http://miniiclub.com/2011/09/29/urgamal-sudlaliin-erunhii-oilgolt/#comments</comments>
		<pubDate>Thu, 29 Sep 2011 08:42:49 +0000</pubDate>
		<dc:creator>Энхмандах Манди</dc:creator>
				<category><![CDATA[Байгаль экологи]]></category>
		<category><![CDATA[Газарзүй]]></category>
		<category><![CDATA[Сайтын мэдээ]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://miniiclub.com/?p=597</guid>
		<description><![CDATA[Мод, сөөгний гол онцлог нь олон настай ургамал байдаг юм. Модлог ургамал нь ганц гол иштэй олон жил амьдардаг. Ишний бүдүүн янз бүрийн хэмжээтэй тохиолдоно. Иш бол үндэс навч хоёрыг холбож өгдөг үржил эрхтэн юм. Иш шим тэжээлийн бодисыг дамжуулах &#8230; <a href="http://miniiclub.com/2011/09/29/urgamal-sudlaliin-erunhii-oilgolt/">Continue reading <span class="meta-nav">&#8594;</span></a>]]></description>
		<wfw:commentRss>http://miniiclub.com/2011/09/29/urgamal-sudlaliin-erunhii-oilgolt/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Хєвдєг эко-цэцэрлэгт хvрээлэн “Physalia physalis”</title>
		<link>http://miniiclub.com/2010/09/12/%d1%85%d1%94%d0%b2%d0%b4%d1%94%d0%b3-%d1%8d%d0%ba%d0%be-%d1%86%d1%8d%d1%8d%d1%80%d0%bb%d1%8d%d0%b3%d1%82-%d1%85v%d1%80%d1%8d%d1%8d%d0%bb%d1%8d%d0%bd-%e2%80%9cphysalia-physalis%e2%80%9d/</link>
		<comments>http://miniiclub.com/2010/09/12/%d1%85%d1%94%d0%b2%d0%b4%d1%94%d0%b3-%d1%8d%d0%ba%d0%be-%d1%86%d1%8d%d1%8d%d1%80%d0%bb%d1%8d%d0%b3%d1%82-%d1%85v%d1%80%d1%8d%d1%8d%d0%bb%d1%8d%d0%bd-%e2%80%9cphysalia-physalis%e2%80%9d/#comments</comments>
		<pubDate>Sun, 12 Sep 2010 12:12:40 +0000</pubDate>
		<dc:creator>Энхмандах Манди</dc:creator>
				<category><![CDATA[Байгаль экологи]]></category>
		<category><![CDATA[Газарзүй]]></category>
		<category><![CDATA[Сайтын мэдээ]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://miniiclub.com/?p=524</guid>
		<description><![CDATA[Хvн тєрєлхтний байгаль эхрvvгээ эргэн чиглэсэн хайр, бvтээн босголт, нєхєн сэргээлтийн нэгэн жишээ болох сонирхолтой бvтээлийг эрхэм уншигч танд толилуулж байна. Энэ нь Бельгийн архитектор Винсан Кальбо-гийн танилцуулж буй хєвдєг буюу хєлєг онгоц хэлбэрийн эко-цэцэрлэгт хvлээн юм. “Physalia physalis” (усны &#8230; <a href="http://miniiclub.com/2010/09/12/%d1%85%d1%94%d0%b2%d0%b4%d1%94%d0%b3-%d1%8d%d0%ba%d0%be-%d1%86%d1%8d%d1%8d%d1%80%d0%bb%d1%8d%d0%b3%d1%82-%d1%85v%d1%80%d1%8d%d1%8d%d0%bb%d1%8d%d0%bd-%e2%80%9cphysalia-physalis%e2%80%9d/">Continue reading <span class="meta-nav">&#8594;</span></a>]]></description>
		<wfw:commentRss>http://miniiclub.com/2010/09/12/%d1%85%d1%94%d0%b2%d0%b4%d1%94%d0%b3-%d1%8d%d0%ba%d0%be-%d1%86%d1%8d%d1%8d%d1%80%d0%bb%d1%8d%d0%b3%d1%82-%d1%85v%d1%80%d1%8d%d1%8d%d0%bb%d1%8d%d0%bd-%e2%80%9cphysalia-physalis%e2%80%9d/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Монголын хамгийн өвөрмөц уур амьсгалтай нутаг</title>
		<link>http://miniiclub.com/2009/03/09/mongoliin-hamgiin-owormots-uur-amisgaltai-nutag/</link>
		<comments>http://miniiclub.com/2009/03/09/mongoliin-hamgiin-owormots-uur-amisgaltai-nutag/#comments</comments>
		<pubDate>Mon, 09 Mar 2009 13:51:40 +0000</pubDate>
		<dc:creator>Method-Man</dc:creator>
				<category><![CDATA[Газарзүй]]></category>
		<category><![CDATA[Алтай]]></category>
		<category><![CDATA[Буйр нуур]]></category>
		<category><![CDATA[дархан цаазат газар]]></category>
		<category><![CDATA[Дорнод аймаг]]></category>
		<category><![CDATA[муссон салхи]]></category>
		<category><![CDATA[уур амьсгал]]></category>
		<category><![CDATA[Халх гол]]></category>
		<category><![CDATA[Хангай]]></category>
		<category><![CDATA[Хэнтий]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://miniiclub.com/?p=128</guid>
		<description><![CDATA[Монгол улс далайгаас асар хол дээр нь далайн түвшнээс дээш дунджаар 1500-аад метр өндөр өргөгдсөн байдаг учраас маш эрс тэс хуурай амьсгалтай байдаг билээ. Зөвхөн өндөр уулс болох Алтай, Хангай, Хэнтийн уулс нь монголын зонхилох салхи болох баруун зүгийн салхиар &#8230; <a href="http://miniiclub.com/2009/03/09/mongoliin-hamgiin-owormots-uur-amisgaltai-nutag/">Continue reading <span class="meta-nav">&#8594;</span></a>]]></description>
		<wfw:commentRss>http://miniiclub.com/2009/03/09/mongoliin-hamgiin-owormots-uur-amisgaltai-nutag/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>2</slash:comments>
		</item>
	</channel>
</rss>

